Výstava obrazů Zdeňka Macků

EUROPA NOVA
Tuto jedinečnou expozici tvoří 25 obrazů - obrazových "map" států Evropské unie, jsou namalovány jako symbolické, vizuální mapy - podobenství států Evropské unie. Jejich spojením vznikla rychle a bez problémů politiky, ekonomie, náboženství, legislativy a množství jiných odlišností, ale i historického a současného příbuzenství, komplexní, malířská "Europa Nova". Evropa společná a jednotná v rozdílech, blízká a sbližující se, žijící společným životem svých lidí, národů a států.

Zdeněk Macků (1943 - 2006), rodák z Prahy, se na novou Evropu dívá jako Čech, jako malíř česko-rakouský, jako Evropan i světoběžník. To všechno dokumentují jeho životní osudy, jeho cesty, výtvarná studia, umělecká i pedagogická praxe.
Původně se vyučil zámečníkem. Potom studoval rytí kovů na škole uměleckých řemesel v Turnově (1961-65). Od roku 1965 to byla dlouhá léta exilu: Vídeň, New York, Los Angeles, Mexiko, Kostarika, Panama, Island a návrat do Evropy. V roce 1976 pracoval v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Léta 1977-1984, to bylo Rakousko a studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Linci, obor malířství a grafika, prof. P. Kubowsky a Erich von Ess, diplom magistr umění. V dalších letech (1984-90) opět četné cesty: Čína, Francie, Itálie, Japonsko, Skandinávie, Sovětský svaz, švýcarsko… a návrat do Čech. Už v roce 1989 měl ateliér v Praze na Americké ulici. Stává se členem skupiny Torzo, v letech 1992-2000 i pedagogická činnost v Praze na Fakultě architektury ČVUT a na Rakouském gymnáziu. V té době také kontakty se Slovenskem. V roce 1996 účast na prvním Mezinárodním malířském plenéru v Banské štiavnici.Po roce 2000 se Zdeněk Macků stěhuje do jižních Čech. Zde začíná pracovat na cyklu obrazů Europa Nova. V Bruselu je v roce 2004 vystavil jako poctu nové Evropě.
Výtvarný profil Zdeňka Macků je nesmírně složitý. Má svoje domácí kořeny, ale i evropské a světové parametry. Když přes Jugoslávii odešel na Západ, poznal a prošel Evropu, Ameriku, Japonsko i Hongkong. Viděl Expo v Montrealu i start raket na mysu Canaveral. Zažil hnutí hippies. Poznal afroamerickou kulturní scénu i malíře Keitha Haringa. Inspirovala ho kultura Indiánů střední Ameriky, sblížil se s hudbou i uměním Japonska… Především však z vlastního nitra, síly, imaginace, schopností tvarové a lineární stylizace i z magického dekorativního cítění stvořil svůj autorský styl v malbě, kresbě i grafice.
Autor textu: Bohumír Bachratý